Začátkem září zemřeli dva kardinálové

08. 09. 2017 Rubrika: Zahraniční
Během prvního záříjového týdne zemřeli dva kardinálové: 1.9. emeritní arcibiskup Westminsteru Cormac Murphy-O’Connor, o šest dní později emeritní boloňský arcibiskup Carlo Caffarra. U příležitosti obou úmrtí zaslal soustrastné telegramypapež František.

Ilustrační foto: Mazur/catholicnews.org.uk

„S nezměrnou vděčností připomínám kardinálovu službu církvi v Anglii a Walesu, jeho neochvějnou oddanost hlásání evangelia a péči o chudé a jeho prozíravé nasazení v pokroku v ekumenickém a mezináboženském porozumění,“ napsal v telegramu papež František u příležitosti úmrtí kardinála Cormaca Murphy-O’Connora.

Emeritní arcibiskup Westminsteru se narodil roku 1932 v jihovýchodní Anglii jako poslední z pěti dětí. Po studiích filozofie a teologie na Papežské gregoriánské univerzitě v Římě byl roku 1956 vysvěcen na kněze. V roce 1971 se vrátil do Říma jako rektor Anglické koleje. Po šesti letech služby byl jmenován biskupem v Arundelu a Brightonu. Zde se blíže seznámil s čelními představiteli anglikánské církve, později se stal viceprezidentem Mezinárodní katolicko-anglikánsko-římské komise. Byl zaníceným obhájcem ekumenismu.

V roce 2000 jej sv. Jan Pavel II. jmenoval arcibiskupem Westminsteru, kvůli čemuž se stal Mons. Murphy-O’Connor hlavní tváří anglické církve. O rok později jej papež jmenoval kardinálem. V letech 2000-2009 zastával úlohu předsedy Biskupské konference Anglie a Walesu. Roku 2009 odešel z úřadu diecézního biskupa, poté pravidelně cestoval do Říma a vykonával duchovní službu v jedné londýnské farnosti.

Emeritní boloňský arcibiskup Carlo Caffarra pocházel z vesničky Samboseto di Busseto na severu Itálie (nar. 1938). Ve svých 23 letech přijal kněžské svěcení, následně na Papežské gregoriánské univerzitě obhájil doktorát týkající se cíle manželství. Postupně vyučoval morální teologii v Parmě, Fidenze a Miláně. V Římě později vyučoval etiku na lékařských fakultách.

V 70. letech se začal na podnět mnoha věřících manželů a snoubenců věnovat tématům manželství, rodiny a předávání života. Roku 1974 se stal členem Mezinárodní teologické komise. O šest let později jej sv. Jan Pavel II. jmenoval expertem na biskupské synodě věnované manželství a rodině. Roku 1981 mu římský biskup svěřil úlohu založit a vést Papežský institut Jana Pavla II. pro studia manželství a rodiny. Carlo Caffarra založil též pobočky institutu v USA (Washington), Mexiku a Španělsku.

V roce 1995 přijal biskupské svěcení a stal se biskupem diecéze Ferrara-Comacchio. V letech 2003-2015 vedl arcidiecézi Bologna. Papež František jej jmenoval jako účastníka biskupských synod věnovaných rodině v letech 2014-2015.

Mons. Caffarra se spolu se třemi dalšími kardinály obrátil na papeže Františka se žádostí o vyjasnění některých bodů jeho exhortace Amoris Laetitia. Stále však chtěl být papeži věrný, jak prohlásil roku 2014: „Jsem rozený papeženec, jako papeženec jsem žil a jako papeženec chci zemřít!“.

„S láskou vzpomínám na tohoto mého milého bratra v biskupské službě,“ napsal v soustrastném telegramu papež František. „S radostí sloužil evangeliu a intenzivně miloval církev. Vzpomínám s vděčností na jeho velkodušné pastorační dílo, které vyvíjel nejprve jako zakladatel a učitel na Papežském institutu Jana Pavla II. pro studium manželství a rodiny, později jako horlivý pastýř.“

(zdroj: Vatican Insider, Tiskové středisko Svatého stolce)

Autor článku: Ondřej Mléčka