Krize financování pracovníků v sociální oblasti trvá

08. 09. 2017 Rubrika: Domácí
Vláda České republiky schválila na svém květnovém zasedání navýšení platů a mezd zaměstnanců sociálních služeb od 1. července o 23 %. Kritická situace odměňování těchto zaměstnanců ale přetrvává, píše biskup Václav Malý, předseda rady Iustitia et pax České biskupské konference.

Vláda České republiky schválila na svém květnovém zasedání navýšení platů a mezd zaměstnanců sociálních služeb od 1. července o 23 %. Kritická situace odměňování těchto zaměstnanců ale přetrvává.

Vážíme si snahy Asociace krajů, Poslanecké sněmovny a vlády řešit kritickou situaci odměňování v sociální oblasti, chceme však zdůraznit, že je nejvyšší čas řešit financování tohoto sektoru systémově: je třeba zohlednit stárnutí české populace, zajištění financování stále častější dlouhodobé péče, podporu vícezdrojového financování, které však nebude znevýhodňovat nestátní subjekty.

A v neposlední řadě je třeba společně usilovat o společenské docenění sociální práce. Vždyť jsme-li hrdi na evropskou tradici respektu k lidské důstojnosti a solidaritě, jak jinak by se to mělo prakticky odrazit v prioritách moderní společnosti, než právě v podpoře a docenění všech pomáhajících profesí, a obzvláště těch, kdo pracují přímých pečujících a sociálních službách.

Na pokrytí nákladů navýšení platů a mezd vláda aktuálně vyčlenila cekem 1,16 miliardy korun, 500 mil. bylo vyčleněno z kapitoly Vládní rozpočtová rezerva; 462,3 mil. Kč z kapitoly Státní dluh a 200 mil. z nespotřebovaných výdajů, resp. z rezerv z rozpočtu MPSV.

Odborníci ale upozorňují, že vyčleněné prostředky nestačí. Kraje totiž neobdržely pro letošní rok žádné dotační prostředky na navýšení platů v sociálních službách podle nařízení vlády s účinností od 1. listopadu 2016. Pokud by měly kraje poskytovatelům péče poskytnout prostředky na medializované navýšení, musely by zajistit minimálně 1, 9 miliardy korun. Poslanecká sněmovna ostatně ve svém usnesení ze dne 26. dubna 2017 žádá vládu o dodatečné navýšení prostředků na platy a mzdy sociálních pracovníků ve výši 3 miliardy korun a také o to, aby konečně zahájila proces systémové změny financování této oblasti.

Nařízení vlády zrušilo třetinu nejnižších tarifů a dotčení zaměstnanci se přesunou do zbývajících šesti tarifů vyšších. Mělo by tak dojít ke zřetelnému navýšení platů a mezd pracovníků, kteří přímo pečují o klienty a jejichž měsíční odměny se dosud pohybují okolo 15 tisíc korun (hrubá mzda). Změna tarifů by měla pomoci téměř desítkám tisíc zaměstnanců, kteří se den co den potýkají s fyzickými i psychickými nároky péče o seniory či zdravotně postižené lidi a kteří této náročné práci (směnnému provozu) musejí přizpůsobovat i svůj soukromý život.

Nízké ohodnocení a vysoké nároky vedou často k tomu, že si poskytovatelé těchto služeb nemohou vybírat a udržet vhodné zaměstnance, ale musí se spokojit s těmi, kdo tuto práci míní dělat dočasně, dokud si neseženou „lepší práci“. Nízká míra pracovní motivace těchto lidí tak dopadá na celý pracovní tým, a především pak na klienty a jejich příbuzné.

Pozornost je rovněž třeba věnovat tomu, aby byly přislíbené prostředky spravedlivě distribuovány jak příspěvkovým organizacím, tak nestátním neziskovým organizacím, které svým přístupem a kvalitou služeb často v dobrém slova smyslu konkurují státním zařízením a přinášejí nové podněty. Je žádoucí, aby veřejné prostředky určené na mzdy a platy byly přidělovány transparentně v návaznosti na zabezpečované služby bez ohledu na právní formu poskytovatele.

Je také třeba připomenout, že avizované navýšení platů a mezd se netýká zdravotních sester a bratrů, kteří v těchto zařízeních samostatně vykonávají vysoce kvalifikovanou práci a přitom jejich průměrné mzdy nedosahují průměru mezd kolegyň a kolegů pracujících ve zdravotnické oblasti.

Péče o staré a nemohoucí stejně jako postižené lidi je jedním z nejvýmluvnějších výrazů evropského humanismu, který vyzdvihl papež František, když loni přebíral cenu Karla Velikého: „Sním o Evropě, která naslouchá nemocným a starým lidem a doceňuje je, aby nebyli ponižováni na neproduktivní předměty k odepsání… Myslí i srdcem, s nadějí a bez plané nostalgie, jako syn, který v matce Evropě nachází kořeny svého života a víry, sním o trvalé cestě humanizace, k níž je zapotřebí paměť, odvaha, zdravá a lidská utopie.“

Dokažme, že tradice evropského humanismu je živá, právě tím, že nerezignujeme na hledání dlouhodobě udržitelného humánního systému sociální péče.

Václav Malý, biskup                      

Předseda rady  Iustitia et pax ČBK

Autor článku: Ondřej Mléčka