Ve světě probíhá zapomenutá genocida křesťanů

10. 11. 2017 téma: Pronásledování křesťanů Rubrika: Domácí
Pronásledování křesťanů je jednou z největších genocid současnosti, přesto však tomu zájem veřejnosti neodpovídá. Tato slova zazněla na konferenci o perzekuci křesťanů, která proběhla v pátek v pražské Knihovně Václava Havla. Kromě politiků a zástupců církevních organizací na akci promluvili i věřící, kteří zakusili násilí v Severní Koreji, Sýrii a Súdánu. Přítomným zaslal vzkaz také pražský světící biskup Václav Malý.

„Pronásledování křesťanů je dnes horší než kdykoliv v minulosti,“ řekl v pátek šéf tiskového oddělení papežské nadace Církev v nouzi John Pontifex. Právě upozornit na útlak a genocidu Kristových následovníků a změnit nedostatečný zájem o tuto problematiku chtěla konference, kterou v Praze pořádal europoslanec Pavel Svoboda.

Mezi pozvanými hosty byl kromě Pontifexe také zvláštní zmocněnec EU pro podporu svobody vyznání mimo země EU Ján Figeľ a Kristina Koldinská z Komunity Sant’Egidio. Účastníci si vyslechli také svědectví tří křesťanů z krajin s extrémní mírou pronásledování: Severní Korea, Súdán a Sýrie.

„Ze své vlastní zkušenosti vím, jak je těžké u křesťanů žijících ve svobodných společnostech probouzet zájem o křesťany, kterým jsou upírána základní lidská práva a žijí neustále v ohrožení života v prostředí nenávisti a násilí,“ uvedl v zaslaném vzkazu pražský světící biskup Václav Malý. „Tím více se těším, že nejste lhostejní a pomocí vzájemné lepší informovanosti hledáte způsob účinné pomoci vyznavačům a statečným svědkům Ježíše Krista.“

Muž, který přežil dva útěky ze Severní Koreje

Podle nového dokumentu Pronásledovaní a zapomenutí? Zpráva o křesťanech utlačovaných pro svou víru 2015-2017, který vydala Církev v nouzi v těchto týdnech a jenž byl na konferenci představen, se ve všech zemích s vysokou mírou pronásledování za poslední dva roky situace zhoršila.

Na některých místech dokonce docházelo ke genocidě, např. v Iráku, Sýrii nebo Nigérii. Jinde ve světě probíhají systematické pokusy o eliminaci projevů náboženství. V čínské provincii Če-ťiang bylo zničeno 2000 křížů a kostelů. Vánoční přání byla v nejlidnatější zemi zakázána, křesťanství označil tamější prezident za „zahraniční infiltraci“. V Indii od roku 2014 značně zesílilo pronásledování zapříčiněné nacionalismem. Nadace Církev v nouzi shromáždila svědectví ze Severní Koreje o mimořádných krutostech, jimiž bylo přivazování křesťanů na kříž nad ohněm, nucené potraty nebo drcení pod stroji.  (celá zpráva o pronásledování křesťanů zde).    

Situaci v Severní Koreji na pražské konferenci přiblížil i Timothy, který v zemi sám čelil násilí. Prošel mučením a dvakrát se pokusil o útěk. V komunistickém státu podle něj panuje hlad obrovských rozměrů. V zemi existuje 30 koncentračních táborů. Křesťané musí svou víru skrývat. Timothy popsal případ věřícího, který přivezl ze zahraničí Bible a potraviny a následně byl brutálně veřejně popraven.

Budou křesťané nejohroženější skupinou?

„Pronásledování křesťanů je dnes již označováno za genocidu, a to právem,“ uvedl europoslanec Svoboda. „Křesťanství je zatím nejrozšířenějším náboženstvím, ale jen proto by v zásadě mírumilovní křesťané nemuseli být ještě nejohroženější skupinou lidí na světě.“  

Podle Jána Figeľa má přitom náboženská svoboda význam nejen pro věřící, ale i pro celou společnost. „Náboženská svoboda je důležitější pro společnost než pro náboženství,“ řekl.

Jak vysvětlila Kristina Koldinská z komunity Sant’Egidio, pronásledování křesťanů má několik příčin. Na některých místech skrze perzekuci ukazují extremisté svou sílu (Egypt, Pákistán, Indie, Nigérie), jinde Kristovi následovníci překáží totalitní zvůli. Křesťané se také stávají oběťmi mafií nebo trpí kvůli válkám (Nigérie, Blízký východ).

14 měsíců v súdánském vězení

Mezi svědectvími, která na konferenci zazněla, byl také popis situace v Sýrii od jezuitského kněze z Aleppa Ziada Hilala, který pracuje pro Církev v nouzi. Po pěti letech války je zhruba polovina země zničena. Půl milionu občanů bylo zabito, ze Sýrie uprchly 4 miliony lidí, dalších 6,5 milionu uteklo na jiné místo v zemi. Zničeno je 57 procent nemocnic a téměř 4 tisíce škol. 2,8 milionu mladých Syřanů se tak nemůže vzdělávat. Mnozí uprchlíci se nemají kam vrátit. Válka zasáhla i křesťany: v Aleppu jich z původních 160 tisíců zůstalo 30 tisíc. Úlohou církve je nyní pomoci obnovit zemi, a to i na duchovní rovině.

Petr Jašek z organizace Pomoc pronásledovaným křesťanům přiblížil situaci v Súdánu, kde byl 14,5 měsíců vězněn. Do země jel dokumentovat trpící věřící, avšak při odjezdu byl zatčen a odsouzen za „velezradu a špionáž“ na doživotí. Díky aktivitě mnoha lidí včetně europoslance Svobody mu byla po více než roce udělena milost. V obtížných chvílích Jaška podporovala modlitba mnoha věřících i vlastní víra.

Situace křesťanů vyžaduje změnu

Podle účastníků konference dosud svět dostatečně nezareagoval na drama křesťanů. „Chtělo by to náboženskou ‚klimatickou změnu‘,“ řekl Ján Figeľ. Na ní musí nyní spolupracovat mezinárodní organizace, EU, charity i nevládní organizace.

Jak dodal jezuita z Aleppa Ziad Hilal, křesťané hrají na Blízkém východě významnou úlohu. Je proto úlohou věřících z celého světa tyto své bratry a sestry podporovat. Podle Johna Pontifexe z nadace Církev v nouzi se lidé mohou také informovat o situaci pronásledovaných věřících, například skrze zmíněnou publikaci.

Kristina Koldinská pak vyzvala k budování soužití mezi lidmi. „Nejlepším způsobem, jak pomoci křesťanům, je pracovat pro dialog,“ citovala během konference iráckého patriarchu Louise Raphaëla Saka.

Autor článku: Ondřej Mléčka